Volební kraj:
Jihočeský kraj
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Organizační výbor
Výbor pro životní prostředí
Richard Brabec zastával od roku 2014 do roku 2021 funkci ministra životního prostředí ČR, což z něho dělá nejdéle sloužícího ministra v historii České republiky. V daném období také dvakrát působil na pozici místopředsedy vlády. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2013, nicméně v politice se víceméně pohybuje už od roku 1990, kdy vstoupil do Občanského fóra a stal se zastupitelem města Kladno. Postupně několikrát změnil stranickou příslušnost, po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, v roce 1998 do Unie svobody a nakonec v roce 2012 do hnutí ANO, kde od roku 2017 vykonává funkci místopředsedy. Richard Brabec zastával funkci generálního ředitele Lovochemie, kterou vlastní Andrej Babiš.
Richard Brabec se v roce 2019 jako vicepremiér a ministr životního prostředí zúčastnil cesty do Číny s Milošem Zemanem a setkal se tam se svým čínským protějškem. Cesty politiků do Číny a podobných zemí nejenže legitimizují tamní totalitní režim, mohou navíc představovat bezpečnostní riziko kvůli aktivitě tamních zpravodajských služeb.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
Alena Schillerová
Aleš Juchelka
Andrea Babišová
Andrej Babiš
Berenika Peštová
David Kasal
David Pražák
David Štolpa
Drahoslav Ryba
Eva Fialová
František Petrtýl
Helena Válková
Hubert Lang
Igor Hendrych
Ivan Jáč
Ivana Mádlová
Ivo Vondrák
Jan Kubík
Jan Richter
Jan Volný
Jana Berkovcová
Jana Hanzlíková
Jana Mračková Vildumetzová
Jana Pastuchová
Jaroslav Bžoch
Jaroslav Faltýnek
Jaroslava Pokorná Jermanová
Jiří Mašek
Jiří Strýček
Josef Bělica
Josef Kott
Julius Špičák
Kamal Farhan
Karel Havlíček
Karel Rais
Karel Tureček
Klára Dostálová
Ladislav Okleštěk
Lenka Dražilová
Lenka Knechtová
Lubomír Brož
Lubomír Metnar
Lubomír Wenzl
Marek Novák
Margita Balaštíková
Martin Kolovratník
Martin Kukla
Michal Ratiborský
Milan Brázdil
Milan Feranec
Milan Wenzl
Miloslav Janulík
Monika Oborná
Ondřej Babka
Patrik Nacher
Pavel Růžička
Petr Sadovský
Petr Vrána
Radek Vondráček
Renata Oulehlová
Robert Králíček
Robert Stržínek
Roman Kubíček
Romana Fischerová
Stanislav Berkovec
Stanislav Fridrich
Taťána Malá
Tomáš Helebrant
Tomáš Kohoutek
Věra Adámková
Zuzana Ožanová