Jednostranný a důrazný postoj takzvaného „Západu” proti porušování mezinárodního práva, jako byl ruský zábor Krymu v roce 2014, je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a minimalizaci hrozby velké eskalace. Z tohoto důvodu bylo nezbytné, aby se Česká republika připojila k ostatním demokratickým zemím a přijala odpovídající kroky k potrestání Ruska za jeho nesporné porušování mezinárodního práva, například sankce.

Postoj České republiky k agresi proti Ukrajině však neodpovídal míře jejího rizika pro naši bezpečnost. Přestože v návrhu stanoviska nebyly sankce ani Rusko jmenovány, návrh nebyl přijat, protože nezískal potřebnou většinu. Česká republika tak ukázala nekonzistentnost svého postoje vůči Rusku a neochotu podniknout kroky potřebné k potrestání Ruska za jeho vážné porušení mezinárodního práva.