Na Praze 6 v Bubenči byla v roce 1980 odhalena socha maršála Ivana Koněva. Jméno sovětského maršála je ale spojeno s řadou kontroverzí – oslavován je za svůj podíl na osvobození Prahy, části Polska, Slezska nebo Saska, zároveň ale vedl krvavé potlačení maďarských demonstrací v roce 1956. V 60. letech dohlížel na stavbu Berlínské zdi.

Jeho odpůrci proto podnikali sprejerské útoky na sochu Koněva, k prvnímu z nichž došlo v roce 2014 – a ne naposledy. Silné emoce, které byly s opakovaným poškozováním sochy spojené, vyvolávaly časté demonstrace a reakce celé řady politických představitelů. Nejblíže k nim pak měl současný poslanec Ondřej Kolář (TOP09), který je od 2014 starostou Prahy 6. Spolu s Ondřejem Kolářem byl v epicentru dění i místostarosta Prahy 6 a poslanec STAN Jan Lacina, který stejně jako Kolář aktivně vystupoval proti ruskému vměšování do dění kolem pomníku a stejně tak podporoval sejmutí sochy Koněva z podstavce, ke kterému se radnice v roce 2020 po letech vandalismu rozhodla.

Se sochou úzce souvisí informační deska s historickým výkladem, kterou se radnice v roce rozhodla k soše pro kontext umístit. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09) o tomto záměru v roce 2017 formou dopisu informoval ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Obsah tohoto neveřejného dopisu se ale dostal k tehdejší komunistické poslankyni Martě Semelové, která svými pozdějšími vyjádřeními ke kauze odhalila své zřejmé vazby na ruskou ambasádu, ač sama nepřiznala, jak se k ní dopis dostal.

Ve svém článku pro Haló noviny Semelová varovala před údajným plánem starosty Koláře přemístit sochu do prostor ruského velvyslanectví, což považovala za hrubou urážku padlých rudoarmějců. Kolář nicméně část dopisu sdílel s Hospodářskými novinami a vyplývá z ní, že k tomu by došlo, pouze pokud by ambasáda nesouhlasila s umístěním informační desky.

Radnice desku u sochy odhalila v srpnu 2018. Komunisté si obratem začali stěžovat na údajné přepisování historie, kterého se autoři textu měli dopustit – těmi ale byli historikové, jejichž práci zkontrolovali i Vojenský historický ústav armády a Ústav pro soudobé dějiny Akademie Věd. Odhalení desky se tak setkalo s tichým protestem představitelů KSČM.

K eskalaci a vyvrcholení několik let dlouhých rozepří o osudu sochy maršála Ivana Koněva na Praze 6 došlo v létě 2019, kdy radnice Prahy 6 prohlásila, že znovu posprejovanou sochu už znovu čistit nebude, pokud ruská ambasáda nezačne jednat konstruktivně a řešit potenciální přemístění sochy. Aby navíc zabránila dalším útokům, umístila na sochu plachtu a začala sama zvažovat přemístění sochy.

To nicméně vyvolalo protesty místní proruské scény, ale i rozhořčenou reakci ruské ambasády a v Moskvě si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo chargé d’affaires českého velvyslanectví. Spor dále eskaloval v diplomatickou přestřelku, když ruský ministr kultury Vladimir Medinskij přirovnal starostu Koláře (TOP09) k vůdci nacistické strany NSDAP. Kolář výrok popsal jako nehorázný a jen krátce poté rozhodlo zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy. Na konci roku 2019 – při příležitosti 122. výročí Koněvova narození – se pak u sochy shromáždili její příznivci i odpůrci, ale také maršálova vnučka Jelena Koněvová.

Socha byla konečně odstraněna v dubnu 2020. Díky opatřením během nouzového stavu byl její přesun do depozitáře klidný a má se objevit v chystaném Muzeu paměti 20. století. S odstraněním sochy zásadně nesouhlasil prezident Miloš Zeman a vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, podobně jako ruská ambasáda.

Necelý měsíc po sejmutí sochy z podstavce byla nicméně jedním z lokálních ruských diplomatů pracujících pro ruskou kontrarozvědku FSB anonymně rozšířena dezinformace, podle které měl do Prahy přijet ruský zpravodajec s jedem ricin. Za účel jeho cesty bylo vydáváno otrávení tří pražských politiků včetně starosty Ondřeje Koláře (TOP09). Všichni proto získali na několik měsíců policejní ochranu.

Celá kauza vyvolávala emoce i na straně řady poslanců. Jednoznačně se proti postupu radnice Prahy 6 stavěl kriticky zejména poslanecký klub SPD. Když ruské ministerstvo kultury v září 2019 označilo starostu Koláře (TOP09) za nacistu, předseda hnutí Tomio Okamura mu přitakal. Jeho spolustraník Jiří Kobza se kromě otevřené kritiky účastnil i demonstrací, které kauzu Koněva doprovázely a další členka hnutí Karla Maříková dokonce psala ruskému velvyslanci, že s odstraněním sochy nesouhlasí. Negativní postoj ke kauze veřejně zaujali i poslanci Jaroslav Bašta, Jan Hrnčíř i Radim Fiala, Radek Rozvoral nebo Jaroslav Foldyna, který se přímo zúčastnil proruských demonstrací proti odstranění.

Rozhodnutí sochu Koněva odstranit podporovali zejména poslanci nynějších vládních stran. Výrazní byli ve svých pozitivních vyjádřeních současný premiér Petr Fiala (ODS) a jeho spolustraník Pavel Žáček. K odstranění sochy se kladně vyslovili i lidovci Jan Bartošek, Hayato Okamura a Ondřej Benešík.

Situaci v pozitivním duchu veřejně komentovali také poslanci TOP09 – předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek a ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, podobně jako šéf diplomacie Jan Lipavský.

Přístup komunistů, kteří tehdy byli ještě ve Sněmovně, veřejně kritizoval předseda hnutí STAN Vít Rakušan. „[Rusko] musí pochopit, že jsme skutečně demokratickou zemí, kde ne vše rozhoduje prezident a premiér,“ uvedl. I jeho spolustraníci veřejně podporovali rozhodnutí radnice Prahy 6, mezi nimi poslanci Barbora Urbanová, Petr Gazdík a Věra Kovářová.