Volební kraj:
Středočeský kraj
Politická strana:
TOP 09
Helena Langšádlová, současná ministryně pro vědu, výzkum a inovace, se v politice dlouhodobě věnuje také bezpečnostní a evropské problematice, ve Sněmovně zasedá od roku 2010. Před vstupem do celostátní politiky se angažovala v zastupitelstvu Černošic, kde byla v letech 1998 až 2006 starostkou a poté do roku 2010 místostarostkou. Zároveň v té době působila ve středočeském krajském zastupitelstvu.
Pětičlenná delegace Poslanecké sněmovny v listopadu 2018 navštívila Tchaj-wan, kde prohlubovala především politickou a hospodářskou spolupráci s tímto pro ČR strategickým partnerem.
Dnes již bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček podnikl v říjnu 2018 třídenní cestu do Moskvy, kde se setkal se sankcionovanou předsedkyní ruské horní komory Valentinou Matvijenkovou a sankcionovaným předsedou Dumy Vjačeslavem Volodinem. Tématem jejich debat byla mimo jiné i možná dostavba jaderné elektrárny Dukovany ruským Rosatomem. Spolu s Vondráčkem se do Ruska vypravila i delegace poslanců z výboru pro vzdělání a výboru pro zdravotnictví. Celá delegace po svém návratu sklidila ostrou kritiku ze strany tehdejší opozice.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V kontextu dlouhodobého a hrubého porušování lidských práv ze strany Čínské lidové republiky se několik tehdy opozičních poslanců v čele s Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL) pokusilo na půdě Poslanecké sněmovny iniciovat výzvu vládě, aby Čínu vyzvali k okamžitému ukončení pronásledování a věznění občanů na základě jiné víry nebo politických názorů. Vládní poslanci však její projednávání zablokovali, stejně jako další pokus o její projednání v roce 2021.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Ministerstvo zahraničí předalo 28. července 2022 prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě výpovědní nóty, kterými byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). ČR by z obou bank měla odejít počátkem roku 2023. O vystoupení ČR z MBHS bylo rozhodnuto již v roce 2017 vládou Bohuslava Sobotky, vláda Andreje Babiše však odchod odkládala.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Celkem 22 poslanců z Pirátské strany a TOP09 za podpory KDU-ČSL předložilo novelu zákona, jež by pomohla proti narůstajícímu problému obchodu s orgány, kterému v nemalé míře napomáhá Čína. Vláda nicméně k zákonu vydala v červenci 2019 nesouhlasné stanovisko, mj. s odůvodněním, že je tato úprava nadbytečná. Zákon nakonec neprošel ani do prvního čtení.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Čína dlouhodobě porušuje lidská práva svých obyvatel, včetně zavádění cenzury, pronásledování disentu, potlačování občanské společnosti a kontroly obyvatelstva pomocí umělé inteligence. Čína páchá genocidu na Ujgurech v provincii Sin-ťiang, násilně potlačila protesty v Hongkongu nebo – kromě jiného – omezuje svobody vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Z těchto a jiných důvodů se stala Čína terčem kritiky části české politické scény, převážně z řad poslanců ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Čínu naopak nejčastěji hájí poslanci SPD.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a díky tomu mají obě země mezi sebou nadstandardní vztahy. Podpora má dvě dimenze – jednak tu hodnotovou, protože Tchaj-wan je fungující demokracií v porovnání s komunistickou Čínskou lidovou republikou, kde nejsou dodržována lidská práva, druhak i pragmatickou, protože tchaj-wanské investice v ČR dlouhodobě značně převyšují čínské. I díky tomu jsou hlasy vyhrazující se proti Tchaj-wanu ve prospěch Číny v rámci Poslanecké sněmovny relativně ojedinělé.
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Na návrh poslankyně Heleny Langšádlové vznikla v Poslanecké sněmovně Stálá komise k řešení hybridních hrozeb. Tomu předcházely takřka dva roky jednání a opakovaná varování o čínském a ruském vlivu v ČR ve zprávách BIS. Komise nakonec vznikla, ale kvůli neochotě poslanců vládnoucí koalice má nižší pravomoce.
Zimní olympijské hry konané v únoru 2022 v Číně se staly kvůli masivnímu čínskému porušování lidských práv terčem diplomatického bojkotu ze strany řady zejména západních států, k nimž se přidala i vláda Petra Fialy. Bojkot podpořili zejména poslanci stran vládní koalice, proti tomuto kroku se pak ozývaly hlasy zejména z SPD, ale i ANO.
