Volební kraj:
Moravskoslezský kraj
Politická strana:
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Výbory:
Petiční výbor
Tomio Okamura se v politice pohybuje již od roku 2012, kdy se na krátko stal senátorem. V roce 2013 založil hnutí Úsvit přímé demokracie a byl jako jeho předseda zvolen poslancem. V roce 2015 založil SPD, jejímž předsedou je dodnes, a opět se stal poslancem. Nyní ve Sněmovně předsedá petičnímu výboru. Působí v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur, v níž mezi lety 2009–2014 zastával pozici viceprezidenta.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Letecká společnost Smartwings v roce 2020 během pandemie covidu-19, požádala stát o pomoc ve formě půjčky nebo státní záruky. Společnost však z 49,92 % nepřímo vlastní čínská státní společnost CITIC Group. Proti případné státní pomoci firmě se postavili různí poslanci, většinou z řad tehdejší opozice jako jsou Jan Lipavský (Piráti), Markéta Adamová Pekarová (TOP 09), Ivan Bartoš (Piráti), Zbyněk Stanjura (ODS), Věra Kovářová (STAN) nebo Tomio Okamura nebo vládní ČSSD.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Spor o budoucnost sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6, jehož původ lze hledat už v roce 2014, se naplno rozhořel v létě 2019, kdy radnice městské části odmítla sochu znovu čistit od barvy, což vyvolalo ostrou reakci Ruska a vedlo k diplomatické přestřelce. Během let se ke kauze vyjadřovala řada poslanců, nejblíže k ní ale měl Ondřej Kolář (TOP09), který byl po celou dobu jejího průběhu starostou zmíněné pražské čtvrti.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
Dle naší analýzy předseda hnutí SPD Tomio Okamura dlouhodobě a systematicky šíří proruské dezinformační narativy. Zpochybňuje například důkazy o ruské vině na výbuchu ve Vrběticích nebo sestřelení letu MH17. Okamura poskytuje rozhovory ruskému propagandistickému webu Sputnik.
Pravidelných oslav pořádaných ruským velvyslanectví příležitosti výročí konce druhé světové války se několikrát zúčastnili poslanci SPD Tomio Okamura, Jaroslav Foldyna a Jaroslav Bašta, ale i poslanci ANO Radek Vondráček a Stanislav Berkovec. Svou návštěvou tak nejenže napomohli legitimizaci ruské agresivní politiky nejen vůči Ukrajině, ale zároveň se vystavili riziku kompromitace ruskými zpravodajskými službami, které na ruské ambasádě ve velkém působí.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Významní představitelé SPD včetně předsedy Tomia Okamury a poslance Jaroslava Foldyny se setkali s členy dvou proruských domobran: Národní domobrany a Československých vojáků v záloze za mír. Druhá skupina je BIS označena za extremistickou a osoby, se kterými se politici SPD setkali byly v minulosti zatčeny, protože posílaly české občany bojovat za neuznané separatistické republiky na Donbasu.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Čína dlouhodobě porušuje lidská práva svých obyvatel, včetně zavádění cenzury, pronásledování disentu, potlačování občanské společnosti a kontroly obyvatelstva pomocí umělé inteligence. Čína páchá genocidu na Ujgurech v provincii Sin-ťiang, násilně potlačila protesty v Hongkongu nebo – kromě jiného – omezuje svobody vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Z těchto a jiných důvodů se stala Čína terčem kritiky části české politické scény, převážně z řad poslanců ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Čínu naopak nejčastěji hájí poslanci SPD.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
Od roku 2014, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu a ilegálně anektovalo Krym, navštěvoval Českou republiku pravidelně až do roku 2021 ruský motorkářský gang Noční vlci, který při samotné anexi Krymu asistoval. Jeho členy pak pravidelně vítal poslanec Jaroslav Foldyna.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Na návrh poslankyně Heleny Langšádlové vznikla v Poslanecké sněmovně Stálá komise k řešení hybridních hrozeb. Tomu předcházely takřka dva roky jednání a opakovaná varování o čínském a ruském vlivu v ČR ve zprávách BIS. Komise nakonec vznikla, ale kvůli neochotě poslanců vládnoucí koalice má nižší pravomoce.
