Volební kraj:
Olomoucký kraj
Politická strana:
Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Výbory:
Hospodářský výbor
Organizační výbor
Radim Fiala je poslancem již od roku 2006, mezi lety 2002 až 2006 působil jako radní Prostějova. Od roku 1998 až do roku 2012 byl členem ODS, následně vstoupil do Úsvitu přímé demokracie, a nakonec do SPD, jíž dělá od roku 2015 místopředsedu. V současnosti ve Sněmovně místopředsedá hospodářskému výboru a zasedá ve výboru organizačním, předsedá navíc poslaneckému klubu SPD. Od roku 2016 navíc zasedá v Zastupitelstvu Olomouckého kraje.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se v září 2018 vydal na cestu do Číny. Ze současných poslanců se delegace účastnili Radim Fiala, Jan Bauer a Martin Kolovratník a během ní se mimo jiné sešli s partnerským ekonomickým výborem Čínského lidového politického poradního shromáždění, navštívili centrálu společnosti Huawei a jednali s čínskou firmou CGN zabývající se jadernou energetikou. Podobné cesty mohou představovat bezpečnostní riziko, navíc legitimizují čínský režim.
Radim Fiala se připojil k cestě Miloše Zemana do Číny v roce 2018, Zemanův program sestával ze schůzky s čínským prezidentem nebo z jednání s vedením společnosti CITIC. Podobné cesty mohou jednak představovat bezpečnostní riziko a také legitimizují politiku ČLR, která mimo jiné hrubě porušuje lidská práva.
V červnu 2017 podnikl 1. místopředseda SPD Radim Fiala v rámci několikačlenné delegace složené ze členů nadnárodní nacionalistické frakce Evropa svobody národů cestu do Moskvy, kde navštívil ministerstvo zahraničí a Státní dumu. Dle rozhodnutí hospodářského výboru se pak do Ruska vypravil i v listopadu 2019, a to v rámci podnikatelské mise do Baškortostánu.
Během pandemie covidu-19 se mezi poslanci rozhořela debata o vakcínách, se kterými má Česká republika počítat ve své očkovací strategii. Zatímco tehdejší opozice ostře odmítala možnost dovozu ruských nebo čínských vakcín, někteří k nim byli shovívavější, jiní na nich dokonce trvali. Tyto vakcíny se ale potýkaly s podezřelými výsledky testovacích fází výroby, problémy s transparentností výrobního procesu a staly se nástrojem mocenské politiky, kterou vedly země jejich původu.
Parlamentní listy jsou nejnavštěvovanější proruské dezinformační médium na českém internetu. Toho dosahují mimo jiné i díky legitimizaci skrze poskytování pohodlné platformy poslancům, a dokonce i volné publicity. Většina poslanců využívá právě volné publicity, menšina pak Parlamentní listy aktivně podporuje poskytováním rozhovorů.
Ruský pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala vyvolal diplomatickou krizi nejen na národní úrovni, když Rusko označilo Českou republiku jako možného původce použitého jedu novičok. Že se látka u nás vyráběla i uskladňovala lživě prohlásil Miloš Zeman, přičemž jej v tomto výroku podpořili zejména poslanci SPD. Ve Sněmovně se ho zastalo i ANO spolu s komunisty a tehdejším sociálním demokratem Jaroslavem Foldynou (nyní SPD). Opoziční strany po něm požadovaly vysvětlení a jeho slova odsoudily.
Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.
Česká republika čelí od roku 2014 dlouhodobé dezinformační kampani ze strany Ruské federace, která tyto dezinformaci šíří zejména díky řadě prokremelských webů. S ruskou invazí do Ukrajiny nicméně přišel v této oblasti podstatný zlom, neboť došlo k první blokaci těchto webů. Krok vyvolal politickou diskuzi nad oprávněností takového kroku, přičemž pro se vyslovovali poslanci vládní koalice, zatímco opoziční poslanci, především z řad SPD se vyjadřovali proti.
Místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala dlouhodobě udržuje nebo minimálně udržoval vazby na několik osob, kteří mají blízko k Rusku a mohou tak Fialu ovlivňovat nebo od něj získávat neveřejné informace z prostředí Poslanecké sněmovny.
První místopředseda SPD Radim Fiala dle naší analýzy systematicky šíří proruské dezinformací, čímž napomáhá šíření vlivu Ruské federace v České republice. Například obhajoval nezákonnou anexi Krymu Ruskem nebo šířil prokremelský dezinformační narativ, že za ukrajinskou krizí stojí vměšování se ze strany západních zemí. Zpochybnil také závěry českých tajných služeb o zapojení důstojníků GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
Čtveřice poslanců z Hospodářského výboru zahrnující jeho předsedu Radima Fialu (SPD), Jana Bauera (ODS), Moniku Obornou (ANO) a dnes již bývalou poslankyni Květu Matušovskou (KSČM) navštívila v říjnu 2019, rok před projednáváním zákona lex Dukovany, Rusko. Tam se dle části uveřejněného programu měla setkat s manažery Rosatomu a absolvovat exkurzi v jaderné elektrárně u Petrohradu. Svou cestou se poslanci vystavili riziku zpravodajské kompromitace a napomohli legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
I přes varování zpravodajských služeb i hlasitý odpor tehdejší opozice se bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) snažil prosadit co nejrychlejší spuštění tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany i s účastí ruského Rosatomu. Podporu nacházel zejména u SPD a Hradu, tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) mu v celé záležitosti nechával volnou ruku až do odhalení ruské viny na výbuchu ve Vrběticích. Tehdejší opozici se poté podařilo do nízkouhlíkového zákona prosadit bezpečnostní pojistky, které mají zabránit vstupu rizikových firem do české energetiky.
Vnitropolitické dění i vnější expanzivní politika Ruské federace, z níž byla do začátku invaze na Ukrajinu nejviditelnější anexe Krymu, budí již mnoho let pozornost celého světa. Napříč většinou politických stran panuje shoda v odsuzujícím přístupu k ruské agresi a nedodržování lidských práv a svobod uvnitř státu, ale najde se i malá skupina poslanců, kteří politiku Kremlu a prezidenta Vladimíra Putina obdivují a hájí.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
V odpovědi na dlouhotrvající agresi Ruska vůči Ukrajině přijalo mezinárodní společenství řadu sankcí namířených proti Rusku. Například Evropská unie přijala šest balíčků sankcí, zahrnujících hospodářské sankce, individuální sankce, omezení ruských médií, cestovní omezení pro občany Ruské federace a řadu diplomatických opatření. Vůči sankcím se v České republice nejvíce vymezují poslanci opoziční SPD, zatímco poslanci vládní koalice sankce podporují nejvíce.
V kontextu ruské invaze do Ukrajiny je více než dříve zřetelné, že členství České republiky v NATO garantuje naši bezpečnost a chrání nás před ruskou agresí. Většina současné Poslanecké sněmovny tento fakt vnímá a oceňuje, a kromě ruské propagandy u nás podkopává postavení Severoatlantické aliance jen poslanecký klub SPD.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
