Dezinformační weby jsou jedním ze nejvýznamnějších způsobů šíření proruských a pročínských narativů v České republice. V posledních letech se dostává tématu nebezpečí a regulace těchto webů v mediálním prostoru zvýšené pozornosti a když v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu bylo několik z nich zablokováno, téma se stalo doslova celospolečenským.

Dlouhodobě nejnavštěvovanějším dezinformačním webem v České republice jsou Parlamentní listy (PL) mediální skupiny Our Media, kterou kontroluje bývalý senátor Ivo Valenta. V roce 2020 se jejich návštěvnost za měsíc pohybovala přes 7 000 000 zobrazení, čímž mnohanásobně převyšovala jakýkoliv jiný dezinformační web v ČR. Jejich popularita je dána tím, že se nejedná o web, jehož redakce systematicky vytváří konspirace a dezinformace, jakým je například Aeronet, ale o platformu, na kterou může bez jakékoliv kontroly přidávat články kdokoliv, kdo si vytvoří profil. To umožňuje, spolu s nedostatečným odlišováním názorů a komentářů od jiných typů článků, šíření dezinformací, propagandy a účelové manipulace.

Parlamentní listy jsou za proruské dezinformační médium označeny hned několika organizacemi, které se monitorováním zahraničních vlivů a dezinformací zabývají. Za šíření ruského vlivu je na seznam „Ozvěn Kremlu“ zařadilo periodikum Neovlivní Sabiny Slonkové. Nejen z této databáze vychází Hospodářské noviny, které uvádí Parlamentní listy mezi největšími proruskými weby v zemi. Iniciativa Nelež je uvádí na svém seznamu dezinformačních webů vytvořeném ve spolupráci se Semantic Visions. A think-tank Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty je ve svých Výročních zprávách o stavu české dezinformační scény zahrnuje do kategorie dezinformačních webů již několikátým rokem.

Dezinformační a proruský status Parlamentních listů je potvrzený dokonce i soudně: V roce 2018 vyšel na stránkách deníku Forum 24 článek, v němž autorka označila Parlamentní listy za ruskou žumpu a nástroj ruské hybridní války proti západním demokraciím. Jejich majitel, Ivo Valenta, se soudně dožadoval omluvy, ale soud rozhodl po předložení důkazů v podobě textů publikovaných na Parlamentních listech o tom, že šlo o adekvátní zhodnocení jejich obsahu. Pravomocný rozsudek soudu tedy uvádí, že na Parlamentních listech jsou extremistické či proruské články, či texty obsahující dezinformace a nepravdy.

Dle naší analýzy se Parlamentní listy od ostatních dezinformačních webů odlišují ještě v jednom významném ohledu: svůj profil na nich mají (takřka) všichni poslanci a pod hlavičkou těchto profilů jsou na ně přidávány články. Nejčastěji se jedná o přepisy projevů v Poslanecké sněmovně, nebo převzatá vyjádření poslanců pro tradiční zpravodajská média či příspěvky z jejich sociálních sítí. Právě tyto texty publikované pod jmény jednotlivých poslanců dodávají Parlamentním listům legitimitu a zvyšují jejich atraktivitu a tím i dosah, přispívají k tomu, že se jedná o nejnavštěvovanější dezinformační web na českém internetu.

Kolik poslanců osobně spravuje své profily nelze přesně určit. Je pravděpodobné, že velká část poslaneckých profilů je ve skutečnosti obsluhována redaktory Parlamentních listů. Díky tomu, že na webu nejsou pod jejich profily publikovány lži, ale pouze přepisy vyjádření a proslovů, které daní poslanci skutečně učinili, většina z nich se nesnaží situaci nijak řešit a těží z publicity zadarmo. Svojí nečinností přesto pomáhají legitimizovat proruský a dezinformační web, se všemi důsledky, které to s sebou nese, protože běžný čtenář nemá, jak rozpoznat, že se na webu nekomunikuje s poslancem. 

Protože si současná vláda dala za cíl ve svém programovém prohlášení efektivně postupovat proti dezinformacím a hybridním hrozbám, měla by se snažit legitimizaci Parlamentních listů maximálně omezit. Vzor k prvnímu kroku si může vzít ze svého poslance, Stanislava Blahy, který svůj profil zkusil smazat a třebaže profil stále existuje, je na něm explicitně deklarováno, že „Tento profil není poslancem aktivně využíván.“

Část poslanců ovšem Parlamentní listy podporuje zcela otevřeně, a to poskytováním rozhovorů. Takové rozhovory jsou pro ně výhodné, i když vědí, že je poskytují dezinformačnímu médiu, protože tazatelé jsou zpravidla nekritičtí a naopak „napomáhají“ návodnými otázkami.

Poslanci, kteří Parlamentní listy poskytováním rozhovorů v průběhu roku 2021 legitimizovali výměnou za snadný způsob, jak dostat své názory k voličům jsou (sestupně dle závažnosti): Tomio Okamura, Jiří Kobza, Jaroslav Foldyna, Jaroslav Bašta, Vladimír Zlínský, Petr Gazdík, Radovan Vích, Andrej Babiš, Radek Koten, Karla Maříková, Karel Krejza, Jana Černochová, Pavel Žáček, Jan Hrnčíř, Radek Rozvoral, Karel Havlíček, Ivan Bartoš, Jan Skopeček, Lucie Šafránková, Bohuslav Svoboda, Radim Fiala, Marian Jurečka, Věra Adámková, Ivo Vondrák, Zdeněk Kettner, Pavel Staněk, Jaroslav Bžoch, Martin Kupka, Alena Schillerová, Jiří Mašek, Klára Dostálová, Pavel Růžička, Martin Kolovratník, Vít Rakušan, Radek Vondráček, Jaroslav Dvořák, Jiří Strýček, Jan Bureš, Marie Pošarová a Róbert Teleky.