V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování ohledně používání technických nebo programových prostředků dvou čínských společností, protože představují hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Těmito společnostmi byly Huawei Technologies a ZTE Corporation.

Důvodem bylo, že tyto společnosti musí poskytovat ze zákona Číně součinnost mimo jiné při zpravodajských aktivitách. NÚKIB se ve svém stanovisku odvolal na výroční zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2017, kde BIS varuje před čínskými snahami o špionáž a dalšími zpravodajskými aktivitami na území ČR.

Varování NÚKIBu proti Huawei inicioval premiér Andrej Babiš v létě 2018, když na jednání sdělil, že vidí jako problém, že Huawei zvítězil v zakázce na datová centra pro ČEZ. Po varování úřadu neuspěl Huawei v tendrech na několik státních zakázek, včetně stavby sítí 5G.

Huawei je jedním z největších světových developerů sítí páté generace a komunikační infrastruktury a také druhým největším prodejcem mobilních telefonů na světě. Jejím zakladatelem je obdivovatel Mao Ce-tunga a bývalý čínský armádní důstojník Žen Čeng-fej. Podezření z napojení na čínské zpravodajské služby a z kybernetické špionáže čelí společnost v několika státech světa – včetně USA – již od roku 2012.

Na varování NÚKIBu okamžitě reagoval tehdejší premiér Andrej Babiš a nařídil, aby se Úřad vlády ČR zbavil mobilních telefonů od firmy Huawei. Stejně postupovala i některá další ministerstva. O tři dny později, 21. prosince 2018, po zasedání Bezpečnostní rady státu však svůj názor začal rychle měnit. Babiš po jednání uvedl, že stahování mobilních telefonů od Huawei bylo unáhlené a v prohlášení rady se vláda od NÚKIBu distancovala a kritizovala ho za nepříslušnost k hodnocení právní a politické situace v jiných státech. Premiérovu změnu názoru a chaotickou úvodní reakci kritizoval šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura.

Následně se Andrej Babiš 23. prosince sešel v restauraci Sokolovna v Průhonicích s čínským velvyslancem, kde společně o kauze jednali. Čínská ambasáda po schůzce vydala prohlášení, že „bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí, a bude chránit legitimní práva a zájmy čínských firem.“

Proti prohlášení se Andrej Babiš ostře ohradil a namítl, že je lživé, Česká republika žádnou chybu neudělala a chování čínského velvyslance označil za nestandardní. Následně prohlásil, že ČR se bude přijímat všechna opatření nutná k eliminaci rizik zneužití technologií.

I přesto však Andrej Babiš NÚKIB nadále kritizoval za jeho varování a požadoval po něm další důkazy. Kritika nepřicházela pouze od premiéra, ale také od dalších politiků, včetně tehdejší ministryně a dnešní poslankyně Aleny Schillerové, která tepala závěry úřadu na jednání s vládou.

Vedle prezidenta republiky Miloše Zemana, který v rozhovoru pro TV Barrandov označil BIS i NÚKIB za čučkaře a vyjádřil obavy ohledně čínské odvety, byl hlavním kritikem úřadu kvůli možným ekonomickým dopadům na ČR místopředseda vlády Richard Brabec, který zároveň zdůraznil, že mnoho evropských zemí se k Huawei takto nestaví, byť jejich zpravodajské služby mohou mít stejné informace. Podobně argumentoval i ministr Karel Havlíček, jenž nechtěl vyřazovat společnost Huawei dopředu z bezpečnostně významných státních tendrů. Servilní prohlášení prezidenta Miloše Zemana kritizovali poslanci Marek Ženíšek a Jan Lacina.

Kritice NÚKIB a varováním před poškozením národních zájmů ČR se věnoval i poslanec Radim Fiala s předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou. Oba zdůrazňovali nutnost ekonomické diplomacie. Jejich spolustraník Radek Koten natočil video, ve kterém hrozbu relativizuje a tvrdí, že infrastrukturu Huawei používají všichni velcí operátoři a penetrace do populace je tedy stoprocentní a nevyhnutelná.

Proti další spolupráci s Huawei se jednoznačně postavila tehdejší poslankyně a dnešní ministryně obrany Jana Černochová, která později zjistila, že ji čínská společnost Zhenhua Data Technology napojená na čínský stát, stejně jako Huawei, špehovala. O ukončování spolupráce se společností Huawei z důvodu národní bezpečnosti napříč evropskými zeměmi a organizacemi informovala tehdejší poslankyně a dnešní ministryně Helena Langšádlová.