Bezpečnostní informační služba (BIS) je kontrarozvědná zpravodajská služba s působností na území České republiky (ČR). Jejím posláním je chránit občany a ČR před nejrůznějšími hrozbami od terorismu až po špionáž cizích států. Každý rok vydává veřejnou výroční zprávu o své činnosti, díky čemuž ji mohou kontrolovat i občané. V rámci kapitoly věnující se nepřátelským aktivitám cizích státu opakovaně jmenovitě upozorňuje na čínské a ruské operace na území ČR.

Neveřejná a mnohem podrobnější zpráva je určena pouze úzkému okruhu adresátů z pater vrcholných představitelů státu. BIS a její práce je zcela zásadní pro bezpečnost České republiky a jejích občanů.

BIS pod vedením ředitele Michala Koudelky je dlouhodobě hodnocena jako velmi úspěšná zpravodajská služba, a to jak vnitrostátními subjekty, tak svými zahraničními partnery. Naopak velké kritice se BIS a Michalu Koudelkovi dostává ze strany prezidenta Miloše Zemana, který službu označuje za čučkaře a jejího ředitele dlouhodobě odmítá z osobních antipatií jmenovat generálem. Důvodem Zemanovy nesnášenlivosti jsou opakovaná varování BIS před vlivovými operacemi ze strany Ruské federace a Čínské lidové republiky, což jsou země, se kterými prezident Zeman udržuje dobré vztahy. Prezident Zeman se kromě nepovýšení Michala Koudelky proto snažil několikrát o jeho odvolání, ovšem bez úspěchu.

Dlouhodobé a opakované podpory se BIS a jejímu řediteli dostává ze strany poslance Pavla Žáčka, bývalého místopředsedy a dnešního předsedy výboru pro bezpečnost. Služby i jejího ředitele se zastal již v roce 2018 proti Miloši Zemanovi, kterého obvinil z posluhování Rusku a Číně. O dva roky později, když prezident Zeman úkoloval BIS k poskytnutí uceleného seznamu ruských agentů, Žaček tento požadavek označil za nehorázný a opět se BIS zastal. A v únoru 2022 chválil výkon BIS pod vedením Michala Koudelky, když podpořil jeho opětovné jmenování.

Podporovatelem BIS a Michala Koudelky je také předseda ODS a současný premiér Petr Fiala. Ten kritizoval postup prezidenta Zemana již během kauzy novičok v roce 2018 a zastával se BIS. Tu ostatně hájí dlouhodobě, podpořil ji a jmenovitě i jejího ředitele v souvislosti s kauzou Vrbětice, když prohlásil, že odvádí kvalitní službu a M. Koudelka by měl ve funkci pokračovat. V únoru roku 2022 Fialova vláda Koudelku opět jmenovala ředitelem na celé funkční období, napříč neustávajícím výhradám prezidenta Zemana. Povýšení na generála, o které se snažil premiér Fiala přimluvit o dva měsíce později v dubnu, se ovšem neuskutečnilo.

V souvislosti se jmenováním ředitele Koudelky na další funkční období je třeba zmínit roli bývalého premiéra Andreje Babiše. Ten byl ze strany Hradu pod značným tlakem v létě 2021, kdy řediteli BIS skončilo řádné funkční období, aby ho odvolal. Situaci vyřešil šalamounsky tak, že rozhodnutí nechal na vládě po volbách a Michala Koudelku pověřil zastupováním na pozici ředitele BIS, dokud řádný ředitel nebude jmenován. Jakkoliv situaci samozřejmě využil i v rámci politického boje, zpětně se jednalo o krok, který následně vládě Petra Fialy umožnil staronového ředitele znovujmenovat.

Zastání BIS i jejímu řediteli dlouhodobě poskytují též poslanci KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Jan Bartošek. Společně se vymezili jak proti postupu prezidenta Zemana vůči BIS v roce 2018 nejen v souvislosti s kauzou novičok, tak se oba opakovaně vyjadřovali kriticky k váhání a následnému šalamounskému nejmenování Michala Koudelky opětovně do čela BIS ze strany vlády Andreje Babiše. Pavel Bělobrádek navíc dlouhodobě kritizuje postup prezidenta Zemana vůči BIS a jejímu řediteli i v dalších kauzách, ať už se jedná o opakované nepovýšení do hodnosti generála nebo nepodložené obviňování Hradu ze špionáže vysokých ústavních činitelů.

Snahy prezidenta Zemana o likvidaci Michala Koudelky a dehonestaci BIS kritizoval v minulosti opakovaně též současný ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, ať už v roce 2020, kdy prezident Zeman žádal o přístup do živých ruských kauz vyšetřovaných BIS či když v témže roce prezident Zeman předal slavnou „kompro“ složku na ředitele BIS vládě. Opakovaně se ho zastal i v roce 2021, kdy Andrej Babiš odložil jeho znovuzvolení na bedra další vlády.

Naopak nejvýraznějším kritikem BIS a jejího ředitele v Poslanecké sněmovně je dlouhodobě předseda SPD Tomio Okamura. Již v roce 2018 kritizoval zprávu BIS upozorňující na činnost ruských a čínských agentů jako plašení a označil ji za neobjevnou, když spolu s poslanci SPD Radkem Kotenem, Radovanem Víchem, Jiřím Kobzou a Jan Hrnčířem odmítl zřízení zvláštní vyšetřovací komise k prošetření vlivu cizích mocností.

Počátkem roku 2019 pokračoval v kritice, když zmínil, že varování před společností Huawei BIS a NÚKIB narušují ekonomické zájmy ČR. Okamurova antipatie k BIS má ovšem hlubší kořeny: šéf SPD je přesvědčen, že se BIS snaží jeho stranu zničit a vede proti ní spis Vulterin. Jedná se o obvinění, které se nikdy nepotvrdilo a ani to není v možnostech či pravomocech zpravodajské služby.

Kritika BIS ze strany Tomia Okamura pokračovala i v případě kauzy ricin, kterou označil za selhání služby, stejně jako v případě žádosti prezidenta Zemana o živé ruské kauzy služby, které se Tomio Okamura zastal jako logické, napříč potencionálnímu ohrožení bezpečnosti ČR při splnění tohoto požadavku. V neposlední řadě se v létě 2021 sešel Okamura s prezidentem Zemanem a žádal ho o podklady proti pokračování Michala Koudelky na pozici ředitele BIS.

Práce BIS a jejího ředitele Michala Koudelky se také zastali při různých příležitostech: poslanec Marek Benda, poslanec Marian Jurečka, poslanec Marek Ženíšek, poslanec Michal Kučera, poslanec Vít Rakušan a poslanec Zbyněk Stanjura.

Vyjma již zmiňovaného Tomia Okamury lze v Poslanecké sněmovně nalézt i další kritiky BIS a Michala Koudelky. Poslanec Radim Fiala v roce 2018 kritizoval BIS za věnování přespřílišné pozornosti Rusku a Číně, zatímco dle něj podceňuje arabské teroristy, avšak její práci oceňoval. To se změnilo již o rok později, v listopadu 2019, kdy BIS označil za protidemokratickou, protože bojuje proti (proruským) lidem s odlišným názorem. V kritizování BIS za boj proti ruskému vlivu pokračoval i v roce 2020. Z politického boje obviňoval v roce 2021 BIS a jejího ředitele poslanec Jaroslav Bašta, avšak jedná se především o jeho vymezení vůči označení SPD za stranu s extremistickými prvky ve Výroční zprávě proti extremismu (kterou nevydává BIS, nýbrž Ministerstvo vnitra).

Závěrem je třeba uvést kritiku BIS ze strany poslance Petra Gazdíka za obsah výroční zprávy BIS za rok 2017, kde BIS uvedla, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou defacto sovětskou verzí moderních dějin. Formulaci označil za nešťastnou a stavěl se k ní dle vlastních slov zdrženlivě.