Čína dlouhodobě prosazuje „politiku jedné Číny,“ dle které lze udržovat diplomatické styky na nejvyšší úrovni pouze s jedním ze dvou států, které mají Čínu ve svém názvu: těmi jsou Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika na Tchaj-wanu. Tato politika platí nejen pro Tchaj-wan, ale také pro další území, která jsou významně kulturně odlišná a snaží se prosazovat alespoň omezenou míru autonomie, kupříkladu Hong-Kong nebo Tibet.

Tchaj-wan se považuje za autonomní území a obzvlášť v posledních letech se otázka jeho samostatnosti dostává do popředí světové politiky, jelikož Čína vyhrožuje i vojenskou invazí. Z českého pohledu je významné, že se Tchaj-wan opakovaně projevuje jako opravdový přítel České republiky, obzvlášť v časech nouze, jakými byla pandemie COVID-19.

Podpora Tchaj-wanu má v České republice dlouhou tradici a hlavním hlasem v Poslanecké sněmovně je dlouhodobě poslanec Marek Benda, který je i držitelem Tchaj-wanské medaile za zásluhy o diplomacii a opakovaně zemi navštěvuje. Není jediný, mezi další návštěvníky Tchaj-wanu patří také Pavel Žáček, Miloš Vystrčil, Zbyněk Stanjura a Petr Gazdík nebo Jakub Michálek.

Zastání a podpory se Tchaj-wanu ovšem dostává dlouhodobě i od dalších politiků. Markéta Pekarová Adamová se spolu s celou TOP 09 již roku 2016 vymezila proti uznání politiky jedné Číny v rámci navázání partnerství mezi Prahou a Pekingem.

Výrazné kritiky ze strany politiků se dočkalo v roce 2019 vykázání Tchaj-wanského zástupce z jednání s ministryní Martou Novákovou na žádost čínského velvyslance. Ohradili se proti němu nejen lidovci Marian Jurečka a Ondřej Benešík, ale také dnešní ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a poslanec Petr Gazdík.

O pár měsíců později, v říjnu 2019, když Peking vypověděl zmiňované partnerství kvůli větě o uznání politiky jedné Číny, kterou chtěla Praha ze smlouvy vyjmout, reagoval tehdejší starosta Prahy 6 a dnešní poslanec Ondřej Kolář nepozváním čínské ambasády na každoroční festival ambasád, jež městská část pořádá. Vypovězení smlouvy ze strany Číny bylo taktickým krokem, protože, jak upozornil poslanec Jakub Michálek, za Prahu vypovězení se zastupitelstvem plánovali. Poslanec Martin Kupka později v rozhovoru uvedl, že Číně není třeba podlézat, protože Tchaj-wan v ČR investuje intenzivněji než Čína a také přijímá Česko jako partnera.

Počátkem pandemie COVID-19, v roce 2020, daroval Tchaj-wan České republice roušky, jež byly v tu dobu velmi nedostatkovým zbožím. Byť Česká republika oficiálně za tento dar nepoděkovala, což kritizoval poslanec Martin Major, mnozí poslanci se tak rozhodli udělat osobně. Jednalo se o: Jana Lipavského, Ondřeje Benešíka, Markétu Pekarovou Adamovou, Jakuba Jandu, Jana Bartoška, Zbyňka Stanjuru, Radka Vondráčka a Víta Rakušana, který za tímto účelem propagoval i děkovnou petici. KDU-ČSL předala souhrnný dopis jménem celé strany.

I v návaznosti na tuto pozitivní zkušenost s nezištnou pomocí Marian Jurečka následně propagoval začlenění Tchaj-wanu do Světové zdravotní organizace (WHO), k čemuž již rok předtím vyzýval poslanec Jakub Michálek a v květnu 2022 i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Jurečka též prosazoval spolupráci mezi ČR a Tchaj-wanem ve zvládání pandemie. Spolupráce v oblasti zdravotnictví se nakonec uskutečnila a poslanec Bohuslav Svoboda ji velmi chválí.

Vyzdvihnout je třeba i pomoc Tchaj-wanu obcím poničením tornádem, formou daru ve výši takřka 7 milionů korun, za kterou poděkoval Zbyněk Stanjura.

V prvním pandemickém roce (2020) podporovali Tchaj-wan na diplomatické scéně poslanec Jan Bartošek, který se účastnil rozhovoru se sinoložkou Olgou Lomovou ze Sinopsis, ve kterém hájil jeho právo na autonomii. Jan Lipavský vyzdvihl míru demokracie v Tchaj-wanu, která je dle Freedom House vyšší než v České republice a v ostrém kontrastu s Čínou. Za budování společných vztahů se zasazoval i poslanec Martin Baxa. Od svého zvolení do Poslanecké sněmovny Tchaj-wan podporuje a s delegacemi z něj se potkává i poslankyně Eva Decroix.

Důležitá jsou i zdánlivě drobná gesta podpory, která zdůrazňují, že autonomie Tchaj-wanu je dána. Takovým gestem bylo prohlášení Víta Rakušana, že ohledně kauzy Vrbětice v roce 2021 hovořil s mnoha velvyslanci, včetně velvyslance Tchaj-wanu. 

Rozvíjení pozitivních vztahů a podpory Tchaj-wanu se opakovaně od zvolení věnuje současný ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který ještě před nástupem na ministerstvo přijal spolu s poslancem Jakubem Michálkem v říjnu 2021 tchaj-wanského ministra zahraničí a koncem dubna 2022 veřejně poděkoval za dar linky na zdravotní pomůcky pro ČR, což kvitovala i poslankyně Milada Voborská.

Na negativní aspekty jednání Číny vůči Tchaj-wanu upozorňuje poslankyně Helena Langšádlová, která kritizovala v lednu 2022 sankce, jež Čína uvalila na Litvu za otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu na svém území. Je třeba zdůraznit, že Tchaj-wan se ekonomické ztráty Litvě rozhodl kompenzovat. Zároveň upozornila na narativy o údajném nacismu na Ukrajině, které čínská média na Tchaj-wanu šíří a paralely, které se snaží vytvářet mezi vztahem Rusko-Ukrajina a Čína-Tchaj-wan na podporu Ruské federace. Tyto narativy kritizuje a před obavami z agrese varuje i poslanec Hayato Okamura a o výhružkách demokratickému Tchaj-wanu hovoří i Vlastimil Válek.

Naopak ojedinělým hlasem, který se konzistentně v Poslanecké sněmovně vyjadřuje proti Tchaj-wanu a volá po neochvějném uznávání politiky jedné Číny je poslanec Jiří Kobza, který zdůrazňuje především ekonomický aspekt diplomacie a kritizuje vypovídání partnerské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, vyvěšování pekingských vlajek označuje za provokaci a kritizuje diplomatické styky s Tchaj-wanem. Dnes stojí Kobza v této pozici v Poslanecké sněmovně relativně osamocen, ale v minulých volebních obdobích se nejednalo o neobvyklý postoj mezi poslanci dnes již mimoparlamentárních stran ČSSD a KSČM.