Česká republika je od 60., respektive 70. let členem dvou postsovětských finančních institucí: Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). Obě banky jsou fakticky ovládané Ruskem a sloužily tak zájmům Ruské federace na území České republiky. Například MIB poskytla úvěr 50 milionů Eur společnosti Pilsen Steel, kterou vlastnila ruská státní banka Vněšekonombank.

České i spojenecké zpravodajské služby přitom dlouhodobě varují, že u obou institucí hrozí jejich zneužívání ruskou rozvědkou, praní špinavých peněz nebo obcházení sankčního režimu. Mezinárodní banka hospodářské spolupráce je zodpovědná třeba za zapůjčení 40 milionů eur ruské společnosti Techsnabexport, před níž stejně jako před její mateřskou společností Rosatom varovaly české tajné služby. Stejně tak poskytla i osm milionů eur na obchodní transakci spojenou s běloruskou pobočkou ruské Sberbank, jež figuruje na sankčním seznamu Spojených států i Evropské unie.

Mezinárodní investiční banka pak představovala bezpečnostní problém i kvůli svému zázemí, jež má od roku 2019 v Budapešti, kam přesídlila z Ruska. Její umístění v Maďarsku totiž představuje potenciál pro praní špinavých peněz nebo špionáž, neboť zaměstnanci banky a jejich rodiny získaly diplomatickou imunitu.

Banku navíc vede Nikolaj Kosov, který pochází z rodiny důstojníků KGB, a existuje velké podezření, že i on sám má s ruskými zpravodajskými službami společnou historii. Kosov navíc uzavřel spolupráci s druhou největší ruskou bankou VTB, jíž vede jeho blízký přítel Andrej Kostin. Ten má zase úzké vazby přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Se samotným Kosovem se v roce 2014 setkal i Andrej Babiš (ANO 2011), a to ještě v roli ministra financí. Po letech neaktivity banky v ČR dala MIB následně záruku na obchod mezi dvěma českými a běloruskou firmou. První a zatím jediný úvěr ve výši 50 milionů eur pak banka poskytla plzeňské společnosti Pilsen Steel, kterou však vlastní ruská státní banka Vněšekonombank, sankcionovaná jak Spojenými státy, tak i Evropskou unií. I přes poskytnutou půjčku, kterou za ČR jako člena MIB schválilo ministerstvo financí, se však plzeňská firma kvůli finančním machinacím nachází od roku 2019 v insolvenci.

Ač Babišem tehdy vedené ministerstvo financí zvažovalo v jistou dobu vystoupení z obou bank, nakonec jako neperspektivní vyhodnotilo pouze setrvání v MBHS a vláda Bohuslava Sobotky proto v říjnu 2017 odhlasovala souhlas k jejímu opuštění. K realizaci tohoto rozhodnutí však ani po necelých čtyřech letech nedošlo.

Situací se proto začal zabývat v roce 2019 i Senát, a to i proto, že kvůli přesunu MIB musel ratifikovat změnu mezinárodní smlouvy, kterou mu vláda předložila. Jeho Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost nicméně vzhledem k rizikům vyplývajícím z členství vyzval vládu v září 2019 k opuštění hned obou bank. Stejně tak chtěl neschválit i ratifikaci a vláda proto smlouvu raději stáhla a znovu už ji nepředložila.

Nevyslechla ale ani žádost k opuštění MIB. Dle tvrzení bývalé ministryně financí Aleny Schillerové je totiž pro Českou republiku členství v postsovětské bance nehledě na rizika s ní spojená výhodné a přínosné. Otázku vystoupení z banky pak Alena Schillerová odmítla i s argumentem, že nejdřív musí být vyřešena otázka vystoupení z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce.

Koncem roku 2020 ztroskotal další pokus odejít z postsovětských bank, kdy ministerstvo financí požádalo vládního vyslance pro vztahy s Ruskem a zároveň ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka, aby téma odchodu z MBHS nadnesl na připravovaných jednáních s Ruskem, což Jindrák odmítl.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se odstupující ministryně financí Alena Schillerová rozhodla dát souhlas k přistoupení Srbska k MIB, přestože nastupující vláda plánovala z postsovětské banky vystoupit. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka (ODS) chtěla nastupující vláda využít otázku vstupu Srbska do MIB k vyjednání výhodného odchodu z ní, neboť vstup nového státu do MIB musí schválit všechny stávající země. Schillerová tak nové vládě zhoršila vyjednávací pozici při výstupu z MIB, o němž vláda definitivně rozhodla krátce po ruském napadení Ukrajiny v únoru 2022.

Ministerstvo zahraničí, v jehož čele stojí Jan Lipavský (Piráti) předalo výpovědní nóty 28. července prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě, čímž byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení . Česko tak obě banky opustí v lednu 2023. Cílem toho, proč ministerstvo podalo nóty až nyní, bylo, aby Česko z bank vystoupilo ve stejnou dobu jako Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Slovensko. Ministerstvo krok podniklo na základě dřívějšího rozhodnutí vlády, které rovněž schválili prezident a parlament.

Ministr zahraničí Jan Lipavský k odchodu uvedl: „Jde o důležitý krok pro opuštění postsovětských bank. Součástí tohoto reliktu RVHP nemá být Česko už dávno. Naše vystoupení z postsovětských bank je nesplněným úkolem našich předchůdců a já jsem hrdý, že mohu být součástí vlády, která za naším angažmá z neslavné socialistické minulosti dělá tlustou čáru. Jde o další důkaz, že se česká zahraniční politika vrací k původním hodnotám.” Lipavský se vůči členství v postsovětských bankách vymezuje dlouhodobě.

Návrh na ukončení účasti ČR v postsovětských bankách, na jehož základě k předání výpovědní nóty došlo, vládě předložil právě Lipavský spolu s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS): „Spolu s ministrem zahraničí jsem dnes vládě předložil návrh na ukončení účasti ČR ve dvou posovětských bankách. Toto členství je navíc jen pozůstatek minulé doby a nemá pro nás žádný ekonomický přínos. Tyto instituce navíc mohou být použity pro zajištění financí pro ruský trh, na který jsou však uvaleny sankce.“

Proti členství v MIB se jasně postavil poslanec ODS Petr Beitl, který kvůli němu interpeloval tehdejšího ministra zahraničí Petříčka. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek zase kvůli tomu v roce 2017 interpeloval předsedu vlády.