V rámci Poslanecké sněmovny existují desítky Meziparlamentních skupin přátel, které sdružují poslance, jež mají nějakým způsobem blízko k určité zemi a umožňují udržovat neformální partnerství mezi českým parlamentem a obdobnými orgány v ostatních zemích. V rámci Poslanecké sněmovny tak existuje i meziparlamentní skupina ČR – Ruská federace, v níž od první ruské agresi proti Ukrajině v roce 2014 zasedla i celá řada současných poslanců, téměř výhradně z ANO a SPD.

V mnoha případech se jednalo o poslance, kteří do Ruska i po jeho ilegální anexi Krymu sami zavítali nebo měli či stále mají aktivní vazby na některé jeho představitele a spojence. V letech 2013 až 2017 tak ve skupině zasedal například první místopředseda SPD Radim Fiala, který se do Ruska po roce vypravil opakovaně.

Ve stejném období ve skupině zasedla i poslankyně za ANO Margita Balaštíková, která v roce 2019 jako radní Zlínského kraje vítala delegaci z Jaroslavské oblasti v Ruské Federaci nebo její spolustraníci Karel Rais a Stanislav Berkovec, který v roce 2014 přímo navštívil tehdy čerstvě okupovaný Krym a jako údajný „pozorovatel“ tehdy probíhajícího zmanipulovaného referenda poskytl celé anexi zdání legitimity. Dále pak v letech 2013-2017 ve skupině zasedl Petr Bendl (ODS), který například v roce 2014 považoval protiruské sankce za „hloupý krok."

Výše jmenovaný poslanec za ANO Karel Rais ve skupině zasedl nicméně i v období 2017-2021. S Ruskem ho mimo osmileté členství ve skupině jeho přátel pojí i jeho asistent Jiří Nestával, předseda České-Středoasijské smíšené obchodní komory, jenž opakovaně jezdí na Krym, kde má údajně bohaté kontakty. Spolu s ním pak za ANO ve skupině zasedal i Jiří Mašek, Monika Oborná a Taťána Malá a dále Kamal Farhan, Věra Adámková a David Kasal, kteří se v roce 2018 vydali po boku tehdejšího předsedy Sněmovny Radka Vondráčka do Moskvy.

Kromě výše zmíněných zákonodárců z ANO pak ve skupině ruských přátel v období 2017 až 2021 zasedli ze současných poslanců už pouze ti z SPD, a to Jaroslav Foldyna, Karla Maříková a Jan Hrnčíř. Zejména první jmenovaný má na Rusko řadu vazeb, jak dokazují třeba jeho fotky se členy ruského motorkářského gangu Noční vlci. Nicméně i Karla Maříková a Jan Hrnčíř nejednou projevili své sympatie k Rusku, když šířili jím fabrikované dezinformace.

V nové, aktuální Sněmovně, nicméně meziparlamentní skupina přátel Ruska kvůli čerstvě proběhlé ruské invazi do Ukrajiny v únoru 2022 již nevznikla. Oficiálně její vznik zarazil poslanec a vedoucí stále delegace do Meziparlamentní unie Viktor Vojtko (STAN).

O oficiálních aktivitách skupiny se ve veřejném prostoru vyskytuje jen minimum informací. První z nich pochází z webu českého velvyslanectví v Moskvě, který v červenci 2019 informoval o prvním proběhlém setkání mezi tehdejším předsedou skupiny a dnes již bývalým poslancem Jaroslavem Holíkem a koordinátorem skupiny přátel ČR ruské Státní Dumy Vladimírem Afonským.

Tématem schůzky, která proběhla přímo v rezidenci zastupitelského úřadu ČR v Moskvě, mělo být projednání možnosti budoucí meziparlamentní spolupráce. Jak se tato spolupráce dále rozvíjela, však není veřejně známo.

Druhá veřejná informace o skupině pochází od dnes již bývalého zákonodárce a člena skupiny Jiřího Valenty, který 15. července 2021 zveřejnil na svém Facebooku příspěvek, v němž oznámil, že ho v daný den mj. „čeká schůzka Skupiny přátel PS PČR Ruské federace s velvyslancem na ruské ambasádě v Praze“.

Ze setkání následně Valenta zveřejnil fotku, na níž lze poznat dnes již bývalé poslance, a to například výše zmíněného Jaroslava Holíka, který dnes vykonává asistenta poslankyni za SPD Karle Maříkové, a dále pak další bývalé zákonodárce – Zdeňka Ondráčka nebo Iva Pojezného (KSČM). Ze současných poslanců však nikoho.

Vzhledem k existenci řady dalších meziparlamentních skupin přátel, o nichž je veřejně známo, že s partnerskými zeměmi rozvíjejí formální i neformální vztahy a pořádají tematické semináře, se dá očekávat, že podobné aktivity probíhaly opakovaně i v rámci skupiny přátel Ruska. A to i vzhledem k dalším vazbám jeho členů na ruské představitele a partnery.

Jakékoliv styky s představiteli Ruské federace s sebou přitom nesou nemalá rizika zpravodajské kompromitace, jak opakovaně varuje Bezpečnostní informační služba ve svých výročních zprávách. Opakovaná setkání s představiteli kremelského režimu navíc legitimizují jeho agresivní politiku.