Volební kraj:
Jihočeský kraj
Politická strana:
Občanská demokratická strana
Výbory:
Hospodářský výbor
Výbor pro sociální politiku
Jan Bauer do politiky vstoupil již v roce 1998, kdy se stal zastupitelem Prachatic, jímž je od té doby nepřetržitě, až do roku 2010 zastával navíc funkci starosty tamtéž. Mezi lety 2000–2004 navíc působil v Zastupitelstvu Jihočeského kraje, poslancem se stal hned poté. Ve Sněmovně zasedal až do roku 2013, znovuzvolen byl v letech 2017 i 2021. Momentálně místopředsedá hospodářskému výboru, zasedá ve výboru pro sociální politiku. Před vstupem do politiky pracoval v několika společnostech na manažerských pozicích, například v Českobudějovických pozemních stavbách.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se v září 2018 vydal na cestu do Číny. Ze současných poslanců se delegace účastnili Radim Fiala, Jan Bauer a Martin Kolovratník a během ní se mimo jiné sešli s partnerským ekonomickým výborem Čínského lidového politického poradního shromáždění, navštívili centrálu společnosti Huawei a jednali s čínskou firmou CGN zabývající se jadernou energetikou. Podobné cesty mohou představovat bezpečnostní riziko, navíc legitimizují čínský režim.
Ministryně obrany Jana Černochová navštívila v červenci 2022 Ruskem napadenou Ukrajinu, aby uctila památku padlých československých legionářů při 105. výročí bitvy u Zborova. Vyjádřila také podporu bránící se Ukrajině.
Čtveřice poslanců z Hospodářského výboru zahrnující jeho předsedu Radima Fialu (SPD), Jana Bauera (ODS), Moniku Obornou (ANO) a dnes již bývalou poslankyni Květu Matušovskou (KSČM) navštívila v říjnu 2019, rok před projednáváním zákona lex Dukovany, Rusko. Tam se dle části uveřejněného programu měla setkat s manažery Rosatomu a absolvovat exkurzi v jaderné elektrárně u Petrohradu. Svou cestou se poslanci vystavili riziku zpravodajské kompromitace a napomohli legitimizaci agresivní politiky Kremlu.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
Bohuslav Svoboda
Eva Decroix
Ivan Adamec
Jakub Janda
Jan Bureš
Jan Hofmann
Jan Skopeček
Jana Bačíková
Jana Černochová
Jiří Havránek
Karel Haas
Karel Krejza
Libor Turek
Marek Benda
Martin Baxa
Martin Kupka
Martin Major
Pavel Blažek
Pavel Kašník
Pavel Staněk
Pavel Žáček
Petr Beitl
Petr Bendl
Petr Fiala
Petr Fifka
Renáta Zajíčková
Rudolf Salvetr
Stanislav Blaha
Václav Král
Vít Vomáčka
Vojtěch Munzar
Zbyněk Stanjura
Zdenka Němečková Crkvenjaš
