Na popud poslankyně Evy Decroix (ODS) schválil Zahraniční výbor na konci listopadu 2022 vznik Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí. Sněmovní Zahraniční výbor tak – vedle těch pro rozvojovou spolupráci, styky s krajany a vnější ekonomické vztahy – zřídil svůj čtvrtý podvýbor.

Vznik Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí následuje jak programové prohlášení vlády, tak Koncepci zahraniční politiky ČR. Oba tyto dokumenty se odvolávají k polistopadové či „havlovské“ tradici České republiky, která silně akcentuje problematiku lidských práv. Důraz na dodržování mezinárodního práva, podporu demokracie a úctu k lidské důstojnosti České republice zajišťuje pevné místo v evropské i mezinárodní politice organizacích, jako je např. OSN.

Vznik Podvýboru pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí poskytne Poslanecké sněmovně v této oblasti nové možnosti, včetně adresování úpadku demokracie a lidských práv v zahraničí, na němž mají podíl autoritářské státy jako Rusko a Čína. Stav demokracie a lidských práv v obou státech je dle řady reportů mezinárodních organizací na nízké úrovni, z čehož se oba státy snaží dělat normu i v zahraničí.

I přes úvodní snahu o transformaci v demokratický stát v prvních letech po rozpadu Sovětského svazu patří Rusko dle mezinárodních indexů mezi nesvobodné země, kde nefunguje institut svobodných voleb, zemi řídí velmi úzká skupina lidí shromážděná kolem prezidenta Vladimira Putina a svoboda slova je násilně omezována. Ruská invaze do Ukrajiny pak tento stav ještě zesílila.

Čínská lidová republika je totalitárním státem už od svého vzniku v roce 1949, kdy vládu nad zemí převzala Komunistická strana Číny, která se snaží držet kontrolu nad každým aspektem čínské společnosti. V zemi tak absolutně nefungují svobodné volby, je zavedená tvrdá cenzura a obyvatelstvo je kontrolováno pomocí umělé inteligence.

Čína rovněž upevnila svou moc v Hongkongu, kde byl v roce 2020 přijat zákon o národní bezpečnosti, který Čína využívá k potlačení protirežimní opozice, a následně také několik reforem volebního systému, které voličům odebraly možnost svobodného a demokratického rozhodování. Čínské úřady mimo jiné výrazně omezily svobodu vyznání, projevu či pohybu v Tibetu. Zvláště znepokojivá je situace v provincii Sin-ťiang, kde komunistický aparát pod falešnou záminkou boje proti terorismu a radikálnímu islamismu umisťuje příslušníky ujgurské etnické menšiny do koncentračních táborů. Postup Číny v Sin-ťiangu je označován za genocidu.

Nový podvýbor se poprvé sešel 17. ledna 2023 a v rámci administrativních úkonů si za předsedkyni zvolil Evu Decroix. Mezi další členy se řadí Hayato Okamura (KDU-ČSL), Olga Richterová (Piráti), Jaroslav Bašta (SPD), Jarmila Levko (STAN), Helena Válková (ANO) a Michal Zuna (TOP09).

Druhou schůzi podvýbor svolal na 20. ledna a na jednání vystoupili kromě jiných i ministr zahraničí Jan Lipavský nebo vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Lipavský prohlásil, že se podvýbor stane „významným partnerem ministerstva zahraničních věcí pro naplňování zahraničních priorit.“