Bývalý poslanec a dnešní ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se od roku 2018 zasazuje o přijetí Magnitského zákona, který by České republice umožňoval perzekuovat osoby porušující základní lidská práva a svobody, případně osoby, které se na základě takového jednání obohacují. Jan Lipavský se snažil zákon předložit již v roce 2020 v reakci na dění v Bělorusku, avšak kombinace pandemie COVID-19, odporu hnutí ANO a SPD, spolu s následnou vypjatou politickou situací ve volebním roce, proces zdržely.

Sergej Magnitsky byl právník, který se v Rusku rozhodl bojovat proti bezpráví, svévolnému zabavování majetku a zneužívání justice. Za tyto své snahy byl režimem uvězněn a stalinským způsobem ve vězení po 358 dnech utýrán k smrti. Klient, jehož zájmy Magnitsky zastupoval, podnikatel Bill Browder se stal následně duchovním otcem zákona, který by definoval osoby žijící v Rusku a jiných zemích, podílející se na hrubém porušování lidských práv či korupci.

Tyto osoby zákon následně umožňuje dát na sankční list a vytváří faktické mechanismy k jejich perzekuci, jako je zabavování majetku či zákaz vstupu do země. Osoby jsou na seznam v případě české verze zákona zařazeny na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí a schválení vládou.

Po jmenování ministrem zahraničních věcí ve vládě Petra Fialy si Jan Lipavský vytyčil za cíl Magnitského zákon schválit do konce roku 2023 a tento termín uvedl i v programovém prohlášení vlády. Válka, kterou zahájilo Rusko proti Ukrajině, vedla k urychlení tohoto procesu a v srpnu 2022 již zákon prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

Lipavský dlouhodobě spolupracuje s duchovním otcem Magnitského zákona, podnikatelem Billem Browderem, osudovým zaměstnavatelem Sergeje Magnitského, který přijal jeho pozvání na návštěvu České republiky v době prosazování zákona na vládní a posléze parlamentní úrovni. 

Magnitského zákon v různých podobách přijalo k červenci 2022 již 34 zemí světa a kupříkladu Lotyšsko díky němu zabavuje majetky za statisíce dolarů lidem spojeným přímo s Magnitského vraždou. Přijetí tohoto zákona v České republice je nejen jasným vyjádřením důrazu na ochranu lidských práv, ale také nástrojem, který českému státu dává možnost suverénně rozhodovat o vlastní zahraniční politice i v oblasti sankcí a automaticky dávat silný podnět Evropské unii k zařazení postihovaného subjektu na evropský seznam. 

Navíc, zavedení Magnitského zákona řeší i ryze právní problém, na který v minulosti opakovaně narážel ministr pro legislativu Michal Šalomoun, tedy silnou ochranu osobního vlastnictví zakotvenou v Ústavě, která doposavad neumožnovala zabavení majetku ani těm sankcionovaným ruským (ale i jiným) občanům, kteří ho mají zmrazený již několik let.